Září 2015

Trapas-zpráva šla kam neměla

29. září 2015 v 17:44 | Hana Hořáková |  Psáno jen tak

Trapas-zpráva šla kam neměla

Tak dnes v pořadí druhý trapas. Koukám na Goodvill soutěž a podprsenky se posunuli na první místo. Tak si říkám: "juknu kolik mají lidí na FB" a požehnaně 10 tisíc a já jen 1 tisícovku v profilu prodejny. Tak si říkám komu ještě napsat a poprosit o hlasování.
Zkusím ..... a kliknu, že ji pošlu na FB zprávu, ale nějakým způsobem i když koukám na profil dotyčný prostě v paměti zpráv jsem nevědomky psala podprsenkám: "....nechceš mne na FB podpořit v soutěži http://www.ceskygoodwill.cz/…/hobby-art-%E2%80%93-pani-han…/ pokud ne nic se neděje jinak za podporu budu ráda já nemám tolik lidí na FB jak podprsenky co vedou tak si mne napadla ty. Končí to zítra v poledne, ať se daří a hodně zdraví Hanka"

Odešlu a málem omdlím. Místo ..... tak jsem poslala podprdám... paní/ slečna se samozřejmě ozvala a vychutnala si to, že prý je zklamaná, když si myslím, že je to o hlasování...
Tak jsem se hluboce zastyděla, že jsem nepochopila asi podtext, když se v této fázi soutěže mají nasbírat hlasy....
No nevidím důvod proč se stydět za to, že požádám kamarádku o podporu a čím jsem dotyčnou zklamala také nevím asi se mám ještě stále co učit.
Hlavně posílat zprávy přes FB.

Trapas-nesedíte mi na brýlích

29. září 2015 v 17:33 | Hana Hořáková

Něco na pobavení

Hořáková si sedne do auta k panu Stěhovavej Mára, který ji veze na showroom do firmy. Řidič a majitel brýlí v jedné osobě, nevidí na cestu a tak povídá: "nesedíte mi na brýlích?"
Néééé jak bych mohla a strkám ruce za záda a vytahuji za nožičku brýle a podávám je majiteli a to ještě netuším…
"Koukněte" se ozvalo. Myslela jsem, že to je vtip bohužel tvrdá realita, až jsem se opotila. Opět strkám ruce za záda a nevěřím, opravdu jsem je rozsedla a vytahuji druhou nožičku. Tímto se hluboce omlouvám za způsobené škody firmě www.techdraw.cz stalo se mi to poprvé v životě.

Moje cesta učení, být grafologem, první hodina

29. září 2015 v 17:22 | Hana Hořáková |  Psáno jen tak

Moje cesta učení, být grafologem, první hodina

dkdodkd.jpgByla jsem na hodině první, abych si mohla vybrat lavici v první řadě, protože špatně slyším i vidím. Moje kamarádka přišla pozdě a sedla si vedle mne když už byla třída zaplněna a povídá: "to je dobře, že jsme vepředu, aspoň nevidím kolik je tu lidí". Je nás ve třídě 32 a z toho 1 muž. Organizátoři museli přidat lavice, abychom se vešli.
Foto: Jaroslav Horák (Baky)
Co jsme probírali, už sice znám nebylo to pro mne nic nového a mohla jsem porovnávat. Píši si vše o grafologii do jednoho sešitu a tak jsem hned mohla u dojmových znaků nalistovat, že je to jinak než jsme se to učili u předchozí lektorky. Předtím jsme se učili, že je 6 dojmových znaků a zde, že jich je 7.
Předchozí lektorka si 2 znaky sloučila dohromady.
Za celý den jsme měli 2 lektory a příště budeme mít přímo pana Jeřábka a budeme se učit fixace (těžší látka) speciálním přístupem paní Heleny Bakové na to se strašně těším.
1234.jpg
První den ve škole jsem si připadala, jak když vejdu do květnové zahrady z předchozího stresujícího prostředí.
Prostě jsme opečovávání nejlepší kvalitou, co nám tento stát může nabídnout.
Odcházela jsem domu s tak dobrý pocitem, který jsem už hodně dlouho nezažila.
img_3645.jpg

Mýdlová modelína

22. září 2015 v 22:35 | Hana Hořáková |  Návody

Mýdlová modelína

Základní recept na mýdlovou modelínu

vše koupíte zde
100g mýdlových vloček
30 ml teplé vody
12ml mýdla olej,
Pár kapek barvy do mýdel
podle potřeby a dobře hníst.
Nechte několik dní schnout,ale není nutné
img_35200.jpg
img_35244.jpg
img_35233.jpg
img_35288.jpg
img_35311.jpg
img_35266.jpg
img_35255.jpg

Rejža si na mne vzpomněl to je milé

16. září 2015 v 18:02

Rejža si na mne vzpomněl, to je milé

Před smrtí pana Přemka Podlahy jsem dostala nabídku do pořadu "Polopatě" a po jeho smrti v lednu znovu.
Nepřijala jsem jí. Proč? To by bylo na dlouhé vyprávění a není to důležité.
Brala jsem to tak, že moje doba před kamerou byla naplněna a stačilo. Rok jsem netočila, když pominu 4 příspěvky v pořadu: "Snídaně s Novou"
Ale to nebylo ono. Tam jsem se "vnutila" a je to bez honoráře.
V pátek jedu točit 2 díly do Hobby pořadu. Sám režisér, který byl režisérem v Receptáři zvednul telefon a zavolal.
Moc si toho vážím s paní Jiřinou Bohdalovou jsem naposledy točila v roce
2006 -2008 pak už jsem byla na stálo v Receptáři.
Jsem zvědavá jestli si mne bude pamatovat.

Moje cesta učení, být grafologem

15. září 2015 v 20:21 Psáno jen tak

Moje cesta učení, být grafologem

Když jsem se šla v minulosti, učit grafologii mělo to svůj důvod. Začala jsem se učit soukromě intenzivně. U kamarádky tehda u cizí paní. Intenzivní kurz byl přínosem, ale zjistila jsem, že tudy cesta nevede, že potřebuji výuku rozložit do delšího času.
A tak jsem hledala. Našla jsem Grafologickou komoru, volala jsem jim, ale jelikož nemám maturitu tak mne nevzali, byla to podmínka při vstupních testech.
Jelikož to není zrovna levná záležitost tak už jsem chtěla mít papír o rekvalifikaci. S akreditací MŠ byla jedna osoba a k té jsem se přihlásila do kurzu. Na internetu se jeví jak velká firma, společnost nebo jak to nazvat. Chodili, jsem se učit do pronajatých prostor. Pokud se zamyslím zpětně a popíšu pravdivě své pocity. Nebylo mi v této "společnosti" až úplně dobře. Hodiny začínali tím, že se lektorka ptala, co jsme zažili atd.
Jsem člověk, kdo toho na sebe hodně poví, ale tady jsem v některých situacích cítila blok. Ale jelikož jsme ženské a byly jsme malý kolektiv tak se to mnohdy "zvrhlo" v debatní kroužek ne o grafologii. Poznávali jsme se tak to člověk neřešil, ale pak se stala zásadní věc. Lektorka si položila na stůl hodinky kdy, máme končit a já měla dotaz něco k látce. Ten den jsme více propovídali, než se naučili a tak mne šokovalo, když mi 2 minuty po skončení hodiny na dotaz neopověděla s tím, že končíme. Systém výuky neměl systém, který já potřebuji.
Věděla jsem, pokud chci být grafologem je tato paní jediná šance a tak jsem si říkala, že to musím vydržet.
Nakoupila jsem si snad všechny knihy, co kdy v ČR vyšly. A snažila se dělat výpisky do svého sešitu z více zdrojů ne jen od lektorky. Pak jsme nevěděli, co se stalo, ale najednou jsme začali docházet lektorce do bytu. Postupem času jsem byla smířená s tím, že je to pro mne jediné místo, kde se mohu učit, ale nebyla jsem spokojená a chtěla jsem na některé věci slyšet názor i jiného grafologa.
Stránky Grafologické komory jsem znala skoro celé nazpaměť a tak jsem si všimla kurzu o závěrečné syntéze. Opět jsem volala do Grafologické komory, zda mohu na tuto přednášku jít, i když nejsem jejich žák. Reakce lektorky byla, že to budou pro mne vyhozené peníze.
Nebyli, bylo to tak nesmírně přínosné z hlediska výuky i toho, že jsem se dozvěděla ne zrovna lichotivé věci o mé lektorce od žáka, který byl také jejím žákem a přešel do G. komory.
Bylo to tak velký šoku, že jsem tomu nechtěla věřit. Bylo mi přislíbeno, že mi může být udělena výjimka a nemusím mít maturitu, když udělám vstupní zkoušku.
Den před zkouškou jsem řešila, jak jsem nalítla jedné paní na Grafoterapii. Tak jsem šla na zkoušku unavená, plná strachu jestli do "dám" a současně jsem se těšila. Už jsem nechtěla to vydržet u původní lektorky, uvědomila jsem si, že se chci pořádně naučit grafošku.
Když vám na něčem záleží tak je to křeč a byla to křeč jak Brno na zkoušce. Nemohla, jsem ani psát. Udělala jsem pravopisnou chybu a napsala "i" místo "y" tak jsem tam tu nožičku dopsala a hned mi letělo hlavou: "snad poznají, že to není úhlové písmo, ale chyba pravopisná". Křeč pominula, až když jsme malovali mandalu, která byla poslední věcí, součástí zkoušky.
Kamarádka, která šla se mnou už druhý den z emailu věděla, že jí vzali. Zanechávali jsme u zkoušky obálku s adresou na vyrozumění, jelikož já žádný email nedostala, tak jsem byla smířená s tím, že mi poštou přijde zamítací odpověď.
Po 10 dnech přišla obálka. Neměla jsem odvahu ji otevřít a manželovy nakazovala, ať ji neotvírá, že chci brečet až večer a ne když mám jít do práce. Otevřel ji přečetl a hodil, přede mne na stůl: "koukej si to přečíst".
Vzali mne.
A tak mám sice za sebou 2 semestry jít do třetího a měla jsem dělat za rok zkoušku, ale prostě to tak mělo být. Co je to rok v životě tak vše bude o 2 roky později a opakování nikdy není na škodu. Jdu znovu do 1 ročníku a strašně se těším.
Chtěla jsem osobně mluvit s původní lektorkou, slyšet z jejich úst co je pravda o tom co jsem slyšela, chtěla jsem jí dát šanci obhájit se. Vždy když to jde, chci slyšet obě strany. Nedala mi šanci, když jsem ji požádala o schůzku, dala mi hodinovou taxu 600 Kč v hotovosti.
I to o něčem svědčí jsem ráda, že se u ní nemusím učit.

Udělej si sám II. Kutilství před rokem 1989 aneb ve jménu Přemka Podlahy“

13. září 2015 v 10:32 | Hana Hořáková

"Udělej si sám II. Kutilství před rokem 1989 aneb ve jménu Přemka Podlahy".

Paní Kateřině Kalendové (manželce pana Přemka Podlahy) jsem slíbila, že se pojedu podívat na výstavu věnovanou na jeho počest. "Udělej si sám II. Kutilství před rokem 1989 aneb ve jménu Přemka Podlahy".
img_3156.jpg
Víkendů je nějak málo a tak když jsem si začátkem září posteskla, že musíme do 27. 9 kdy výstava končí ještě jet do Jičína, tak mi Pepíno povídá: "tak to spojíme, až pojedeme do Pardubic na sraz Moskvičů. Sice trochu zajížďka.....
Pepíno to navrhl klukům, kteří s námi na sraz jezdí a všichni chtěli jet s námi. Dokonce i ti, kteří to neměli při cestě a udělali si tím dost velkou zajížďku. Se slovy: "přišlo mi to jak super zpestření" jel Kaulyk s námi.
Měli jsme štěstí. V stejný víkend byl v Jičíně 25. ročník festivalu Jičín - město pohádky s podtitulem Ať žijí pohádky!
img_3101.jpg
img_3145.jpg

Když manžel vidí Moskviče z jeho dětství

13. září 2015 v 10:01 | Hana Hořáková |  Psáno jen tak

Když manžel vidí Moskviče z jeho dětství

Na pardubickém srazu Moskvičů 12.9. 2015 se ukázal Moskvič v barvě Moskviče v kterém Pepíno vyrostl.
12004105_1613916692195501_8891460201680506425_n.jpg
11046287_1613916765528827_3746566584982750962_o.jpg
11057209_1613916825528821_4971916185657034307_n.jpg
11709571_1613916812195489_3082032748342030709_n.jpg
11987103_1613916832195487_3142447226870045894_n.jpg
12004884_1613916888862148_1843372516836214161_n.jpg
11223658_1613916898862147_4468619979476011425_n.jpg

Umělý sníh

10. září 2015 v 20:50 | Hana Hořáková
Vědecký jarmark v Praze 6
Co stánek tak to nějaký pokus zde je vidět jak se dělá umělý sníh.
img_2747.jpg
img_2748.jpg
img_2743.jpg
img_2749.jpg

Suchý led

10. září 2015 v 20:49 | Hana Hořáková |  Psáno jen tak

Suchý led

img_2925.jpg
rozdělá se oheň
přiklopí druhým kusem
img_2927.jpg
img_2935.jpg
img_2949.jpg
img_2953.jpg
img_2962.jpg
img_2965.jpg
sáhněte si, není to teplé
img_2970.jpg
img_2971.jpg